Společné datové prostředí (CDE) podle ISO 19650

Proč zrovna tato norma? Tak třeba kvůli tomu, že jsem v poslední době párkrát v zadáních BIM zakázek viděl požadavek na "CDE v souladu s ISO 19650”. Co taková věta může pro dodavatele či zadavatele znamenat?

ISO 19650 definuje CDE podobně, jako je běžně vnímáno. Jde tedy o dohodnutý zdroj informací, v rámci něhož se uchovávají, spravují a šíří jednotlivé informační kontejnery prostřednictvím řízeného procesu.

Tím, co je to ten informační kontejner, jsem se už zabýval v jednom z předchozích článků (DiMS je jedním z informačních kontejnerů). Informační kontejnery se v CDE nachází v některém ze stavů. Buď jsou rozpracovány, tedy pracují na nich úkolové týmy, a pro ostatní nemají být viditelné. Nebo jsou sdíleny pro koordinaci modelů či autorizování informací pověřující stranou. Kontejnery, které už je možno považovat za “hotové” a lze je použít k předem stanovenému účelu, jsou ve stavu publikováno. A nakonec je zde stav pro archivování kontejnerů, které například neprošly některou z kontrol (ale nedoporučuje se je mazat, aby byla zachována auditní stopa o vývoji projektu).

Na konci výše uvedené normové definice CDE je něco o “řízeném procesu” – a to je naprosto zásadní pro management informací s využitím BIM. ISO 19650 se zabývá především postupem prací pro CDE, tedy procesy (jak?); řešení pro CDE (tedy co?) pak jen poskytuje technologii pro podporu těchto procesů. V tom vidím velký rozdíl mezi ISO 19650 a našimi metodikami Koncepce BIM, v nichž ony "řízené procesy" trochu chybí. Máme obsáhlé podklady pro výběr CDE řešení dle funkcionalit – ale málokdo se zabývá tím, jak takové CDE následně používat pro efektivní management informací. CDE jsou tedy postupy i řešení.

O CDE se často mluví jako o “zdroji jediné pravdy”. Neznamená to ale, že CDE musí být jedno; nic takového standard nepožaduje. CDE může stejně dobře fungovat coby jedna aplikace používaná v rámci celého projektového týmu, jako i více různých řešení, které dohromady vytváří CDE (což ovšem nemusí být efektivní). Navíc, v rámci jednotlivých realizačních či úkolových týmů lze pro rozpracované informační kontejnery používat samostatná CDE (dle normy jde o “distribuované CDE”) spolu s jedním projektovým CDE pro kontejnery ve stavech sdíleno a publikováno.

A kdo má projektové CDE stanovit (tedy implementovat a provozovat)? Podle ISO 19650 je jím jednoznačně pověřující strana, tedy zadavatel (byť za splnění určitých pravidel se připouští i delegování těchto činností na třetí stranu).

CDE coby řešení

Jak už jsem zmínil výše, ISO 19650 podchycuje společné datové prostředí (CDE) jako procesy, které jsou technologicky podporovány řešeními. Nejprve se zaměřím na požadavky tohoto standardu týkající se CDE coby řešení.

Co má tedy CDE dle ISO 19650 umožňovat? Pro CDE pro dodací a provozní fázi (ano, CDE se týká celého životního cyklu) najdeme požadavky ve druhé a třetí části normy, přičemž u obou jsou téměř shodné.

Každý informační kontejner má mít v rámci CDE jedinečné ID, které sestává z polí oddělených oddělovačem, přičemž každému z polí má být přiřazena hodnota na základě předem dohodnutého standardu. Ke kontejnerům mají být přiřazeny atributy: status, revize a klasifikace. Informační kontejnery v CDE mohou předcházet mezi jednotlivými stavy (o nich byla řeč minule), přičemž při přechodu má být zaznamenáváno jméno uživatele a datum. A konečně, CDE má umožňovat řízený přístup na úrovni informačních kontejnerů – tedy aby každý viděl jen to, co má.

A to je vše. Požadavky na CDE, ať už ty metodické z dílny Koncepce BIM nebo v rámci konkrétního zadání, toho zpravidla obsahují mnohem více – a je na každém zadavateli, aby si stanovil, co od CDE očekává. Nicméně toto je nezbytné minimum, aby bylo možno aplikovat procesy managementu informací dle ISO 19650.

Standard ISO 19650 zároveň poskytuje poměrně velkou volnost k tomu, jak tyto požadavky interpretovat a implementovat. Není třeba přistupovat k nim prvoplánově a doslovně. Ono jedinečné ID tak obvykle není ničím jiným než samotným názvem informačního kontejneru, ze kterého je na první pohled jasné, co obsahuje. Status, revize a klasifikace je něco podobného – jde o to, aby bylo na první pohled vidět, k čemu kontejner slouží; že se například jedná o revizi kontejneru, která je sdílená pro autorizaci pověřující stranou, tedy zadavatelem. Přiřazením kódu revize či statusu zároveň může dojít ke změně stavu kontejneru.

Není nutné očekávat funkcionality ke splnění každého z těchto požadavků od konkrétního CDE řešení. Například samotné pojmenování kontejneru může zahrnovat i kód revize, status a klasifikaci (a zároveň být jedinečným ID; ostatně tak vypadají už letité konvence k jejich pojmenovávání už z dob BIM Level 2 v Británii). K lecčemu lze využít i adresářovou strukturu, s níž lze ve většině CDE pracovat.

Pravidla pro CDE dle normových požadavků tvoří podstatnou část národních příloh k ISO 19650 (ostatně, kromě nich lze od těchto příloh očekávat těžko něco navíc). U nás nic takového nemáme, je tedy nastavit pravidla v rámci konkrétních projektů. Dobrou inspirací k tomu může být například britský systém, který je srozumitelně popsán v rámci UK BIM Framework, či vzor pro vytváření národních příloh v International BIM Toolkitu od CDBB.

Postup prací pro CDE, aneb procesy

V poslední části článku se zaměřím na postup prací pro CDE, tedy procesy managementu informací s využitím BIM. Řeč bude o tom, jak se má CDE podle ISO 19650 používat.

Jedním ze základních procesů managementu informací je společné vytváření informací. Na základě požadavků jsou informace vytvářeny v rámci (zpravidla více) úkolových týmů, a následně předávány v podobě informačních kontejnerů.

V průběhu samotného vytváření jsou informační kontejnery v CDE ve stavu rozpracováno. Rozpracované kontejnery nemají být viditelné nikomu jinému než vytvářejícímu týmu. Je tedy vhodné omezit k těmto informacím přístup, případně se zde přímo nabízí využití samostatného (distribuovaného) CDE na úrovni úkolového či realizačního týmu.

Vytvářející tým zároveň podrobí informační kontejner kontrole a přezkoumání. Kontroluje se samotný informační kontejner (zda například jeho ID odpovídá dohodnutému standardu, proto jde o kontrolu tzv. “vnější”) a přezkoumávají informace obsažené v kontejneru (především co do souladu s požadavky na informace; tedy jde o přezkum “vnitřní”). Vyhovující kontejner je úkolovým týmem schválen ke sdílení.

Informační kontejnery ve stavu sdíleno slouží především pro vytváření samotného informačního modelu. Jsou tedy vzájemně koordinovány v rámci realizačního týmu a konzultovány s jinými realizačními týmy. Prochází opět přezkumem, tentokrát ale na vyšší úrovni vedoucích pověřených stran. Důležité je, že informační kontejnery v tomto stavu nemají být upravovatelné – provádět jakékoliv úpravy je oprávněn pouze ten úkolový tým, který informace vytvářel (a k tomu účelu je potřeba kontejner vrátit zpět do stavu rozpracováno).

Vyhovující informační kontejnery jsou pověřující stranou (tedy zadavatelem) autorizovány pro použití v rámci realizace projektu nebo provozu aktiva. Přechází do stavu publikováno, ve kterém se předpokládá, že u nich už nebude docházet k dalším změnám (což je odlišuje od těch, které se v CDE stále nachází ve stavu sdíleno).

Do stavu archivováno pak “padají” všechny kontejnery, které byly ve stavu sdíleno a publikováno. Jde tedy o auditní záznam o jejich postupném vývoji a zároveň mohou být potenciálně použitelné v budoucnu.

Na konci projektu či v průběhu provozu pak samotné informační modely (PIM resp. AIM) obsahují informační kontejnery ve stavech publikováno a archivováno.

Závěrem ještě zdůrazním jeden z principů, který jsem už výše trochu naznačil. Odpovědnost za informace v každém informačním kontejneru je na straně té organizace, která jej vytvořila. Pouze tato organizace je oprávněna měnit obsah kontejneru. Cílem informačního managementu dle ISO 19650 tedy není vytvářet informace tak, aby je mohl kdokoliv upravovat (jak se o tom občas mluví), ale informace použitelné k danému účelu a postupy, jak je případně změnit tím, kdo je vytvořil.

—

Chcete-li se dozvědět více o BIMu podle mezinárodních a otevřených standardů, můžete se přihlásit do kurzu, který jsme s kolegy připravili jako přípravu pro certifikaci buildingSMART, více na www.bimseminare.cz 😉