ardit. | novinky #3
Léto je tady, a s ním i další newsletter s novinkami ze světa BIM a Archicadu.
Přátelé a podporovatelé arditu,
po delším čase vám opět zasílám newsletter s novinkami na arditu a tipy na to, co mě zaujalo ve světě BIMu.
Posledních pár měsíců pro mě bylo pracovně docela náročných, a proto se omlouvám za prodlení ve vydávání newsletterů. Když zhodnotím můj původní předpoklad, že budu rozesílat nesletter každý měsíc, musím přiznat, že jsem to poněkud přecenil. Nyní se asi omezím na konstatování, že další newslettery budou občasníkem (přičemž bych rád udržel minimálně čtvrtletní periodu).
Na druhou stranu, v poslední době jsem docela zvýšil aktivitu na síti LinkedIn, kde občas publikuji krátké příspěvky týkající se různých BIM témat. Tato sociální síť je nyní asi nejzajímavějším místem, kde se virtálně setkávají lidé zapojení do tuzemského BIM diskursu. Jste-li na LinkedInu, zvu vás tedy k propojení – a pokud ne, doporučuji do něj vstoupit. (Jen ale dodávám, že co se týče řešení praktických otázek týkajících se Archciadu, stále je k tomu nejlepším místem skupina CAD a BIM v praxi na Facebooku). V tuto chvíli si tak trochu pohrávám s myšlenkami, jak můj obsah na LinkedIn propojit s blogem ardit. (až se níže dočtete k poznámce o IFCdoktorovi, bude vám možná trochu více jasné, o čem mluvím) – přes léto něco musím vymyslet. 😉
A na konec úvodu mám ještě dvě věci, které se týkají mé práce, a zároveň navazují na něco, o čem jsem psal minule:
- Mé angažmá v pracovní skupině pro digitalizaci ČKA jsem po pár týdnech působení ukončil. Uvědomil jsem si, že by spočívalo především v připomínkování vznikajících BIM standardů, přičemž pro mě je spíše lákavější tyto standardy zkoušet aplikovat v praxi, případně je inteprtetovat prostřednictvím mých kanálů.
- Hledám práci (sic!). Mé působené na volné noze už delší dobou není zrovna příkladem životaschopného podnikání, a tak – i vzhledem k přehodnocení některých mých hodnot v souvislosti s radostnou událostí, o které byla řeč posledně – bych se rád dále soustředil především na rozvíjení mých silných stránek a mou energii, znalosti a zkušenosti uplatnil tam, kde budou mít největší smysl. Rád bych se tedy stal součástí většího či středně-velkého týmu v roli BIM manažera, BIM koordinátora či BIM čehokoliv. Mám podmínku, že musí jít o organizaci, ve které je na BIM a digitalizaci nahlíženo jako na vynikající příležitost a nikoliv nevyhnutelnou nepříjemnost. Ideálně, pokud je BIM spojován s implementací mezinárodních a otevřených standardů (ve kterých si dost libuji). Archicad je výhodou – ale nikoliv podmínkou; narovinu, dost mě láká i přechod na Revit, respektive fungování na obou platformách zároveň. Mé bohaté zkušenosti ze světa architektury a projektování pak beru jako určitý bonus, nikoliv už jako hlavní náplň práce. Nebráním se zaměstnání ani flexibilní spolupráci na projektové bázi (jde mi ale o dlouhodobé projekty). Pro více informací buď koukněte na můj LinkedIn či Facebook, nebo mě kontaktujte.
Přeji vám krásné léto a děkuji za vaší přízeň a podporu!
Martin Jan Rosa
Co přibylo na arditu
- Publikoval jsem dvě videa s krátkými tipy a triky pro práci s Archicadem – což je vždy divácky velmi oblíbený formát. Jedno video se týkalo kótování, ve druhém jsem ukázal pět tipů bez konkrétního tematického zaměření.
- Další téma, které vždy vyvolá velký ohlas, je jakákoliv práce s terénem. Aktuálně jsem se zabýval tím, jak z už hotového terénu vygenerovat vrstevnice.
- Práce s IFC v Archicadu je naopak něco, co pro spoustu uživatelů asi zatím nepředstavuje nic, čím by bylo nutné se zabývat. Jsem nicméně přesvědčen o tom, že je jen otázkou času, kdy se export a import IFC stane každodenní součástí našeho fungování – a věřím, že se vám pak bude tento obsah hodit. Proto jsem se pustil do vytvoření seriálu o podrobném nastavování IFC převodníků. Prozatím jsou venku dva díly: první o ukládání o otevírání IFC obecně a druhý o mapování typů a filtru modelu při exportu IFC. Další díly budou v dohledné době následovat!
- Poslední dvě nová videa se Archicadu týkají jen okrajově. Zaměřil jsem se v nich na připravované české BIM standardy. Jedno, tak trochu ad-hoc video, se týká práce s Datovým standardem staveb a druhé je rozšířenou verzí mé přednášky z letošního Archidays o tuzemských standardech jako takových. Opět asi nejde o nic, bez čeho byste se dnes neobešli – já ale hodně doporučuji přípravu těchto standardů průběžně sledovat (byť z toho má člověk občas trochu špatné spaní 😏).
Aktualizace mé šablony Archicadu
Za posledních několik měsíců jsem při mé práci průběžně aktualizoval mou archicadovou šablonu, kterou nyní dávám mým podporovatelům k dispozici ke stažení v nové verzi 25.3. Jak možná víte z mých videí, jsem zvyklý mít při práci šablonu otevřenou na pozadí a prakticky neustále v ní dělat drobné úpravy, opravy a vylepšení – přičemž většina z nich asi nestojí za zvláštní pozornost. Co ale v šabloně přibylo trochu okatě, jsou mé nastavení a objekty pro vytváření schémat TZB tak, jak je dělávám v mých povolovacích dokumentacích. Pro tato schémata – až na některé výjimky – nepoužívám TZB modelář, protože mnohem efektivnější je sáhnout po prostých 2D nástrojích (spolu s řadou jednoduchých 2D knihovních prvků například pro schémata elektroinstalace, které nyní rovněž najdete ve vložené knihovně šablony).
Zaujalo mě jinde...
- Na youtube jsou k dispozici záznamy všech přednášek, prezentací a panelů z jarního buildingSMART Virtual Summitu, o kterém jsem se zmiňoval v minulém newsletteru.
- Velkým tématem, které se prolínalo většinou prezentací na tomto summitu, je připravované IFC verze 4.3 a jeho aplikaci především v infrastrukturních projektech (u nichž dochází ve schématu k nejzásadnějším změnám). V praxi je ale bohužel stále menší zázrak, když je používáno novější z aktuálně oficiálních schémat, IFC4. Na blogu BimCorner nedávno vyšel výborný článek, který mimo jiné pojednává právě o tom, proč jsou nové verze IFC implementovány tak pomalu.
- Standardu IFC se venuje rovněž zvláštní příloha časopisu AECMAGAZINE, kterou si můžete spolu s aktuálním číslem bezplatně prohlédnout nebo stáhnout z jeho webu (jelikož nevím, kdy budete tento newsletter číst, poznamenávám, že se jedná o číslo May/June 2022; příloha v něm začíná na straně 67). Tento obsah, který připravila britsko-irská pobočka buildingSMART, je výborným úvodem do problematiky IFC i pro ty, kteří o tomto standardu příliš neví. Například článek IFC: what is it and why is it needed? od Emmy Hooper (str. 72-73) je asi nejlepším textem o naprostých základech IFC, který jsem dosud četl.
- Výborný tip mám ale i pro ty, kdo už o IFC leccos ví. Na Twitteru a LinkedInu (či ještě lépe na samostatném blogu) se v posledních měsících začaly objevovat krátké příspěvky týkající se některých pokročilých aspektů IFC, pod nimiž byl podepsán jistý IFCdoctor – a vzbudily v BIM komunitě pořádný hype. Identita jejich autora se odhalila až nedávno, kdy se tento IFCdoctor, vlastním jménem Thomas Zwielehner, objevil jako host v podcastu BIMvoice. Doporučuji!
- A ještě jednou něco o buildingSMART, tentokrát z českých luhů a hájů (byť je to určeno spíše pro mezinárodní publikum): prezentace Petra Matyáše a Leoše Svobody shrnující dosavadní fungování české pobočky bSI.
- V minulém newsletteru jsem psal o otevřeném minimalistickém formátu dotbim. Na BIMCorneru o něm vyšel výživný článek. A když už je řeč o zajímavých vznikajících technologií (které je asi dobré alespoň trochu sledovat), zaujal mě i text o CellBIM na serveru AECbytes, technologii pro otevírání BIM modelů v prostředí Excelu. 😀
- A jeden odkaz na newsletter předminulý – v něm jsem psal o seriálu o ISO 19650-5 na serveru BIM+. Tentokrát mě na BIM+ zaujal dvoudílný seriál o managementu aktiv, tedy Asset Managementu (1. díl a 2. díl). Dozvíte se v něm například to, jaký je rozdíl mezi AM a FM, a jaké přínosy může mít pro AM zavedení BIM.
- Další tip se týká blogu mého oblíbeného studia Contrabim: v příspěvku The misleading LOD se Eugenio Fontan zabývá nešťastným konceptem Level of Detail – a tím, proč místo popisování úrovně detailu pro celý model dává mnohem větší smysl stanovování úrovně informačních potřeb pro jeho jednotlivé elementy.
- A ještě jeden text, který vás zaručeně přivede k zamyšlení: Technical debt v blogu na serveru Parametric Monkey. Je o tom, proč je někdy lepší nevydávat se lákavými zkratkami, či proč nemusí být úplnou výhrou mít v celém týmu jednoho digitálního superhrdinu.
- V BIM managerském tréninkovém programu Graphisoftu jsme se dost zabývali různými typy zádávání zakázky (a tím, jak to ovlivňuje rozdělení rolí a jednotlivá pověření). Doszvěděl jsem se tak, že existují tři typy: Design-Bid-Build (nebo-li tradiční), Design-Build a integrovaný (IPD). U nás jsem se zatím setkal jen s prvními dvěma typy (s tím, že Design-Build je stále považováno za cosi nestandardního). Na BIMCorneru nedávno vyšel článek, který shrnuje všechny tři typy, a to, jak jejich volba ovlivňuje implementaci BIM.
- A nakonec něco z Brna: videozáznam prezentace Atelieru Velehradský o tom, jak v něm přistupují k BIM. Nutno vidět!
Sledoval jsem / zúčastnil jsem se...
- Podruhé jsem byl coby lektor pozván na čtrnáctidenní soustředěnou praxi studentů SPŠ stavební Josefa Gočára v Praze, která se konala pod hlavičkou BIM Akademie. Studenti měli možnost zdokonalit se v práci s Archicadem a zároveň si vyzkoušet například nejpokročilejší technologie pro laserové skenování. A pro mě je vždy tento krátký návrat do vzdělávacího prostředí příjemnou relaxací od každodenních praktických povinností.
- Vzdáleně jsem sledoval letošní konferenci BIM ve stavebnictví 2022 (zde jsou záznamy z 1. dne a z 2. dne). Narovinu, měl jsem z ní pocit, že jsem se nedozvěděl prakticky vůbec nic nového – tedy kromě toho, že ve hře stále zůstává termín 1. 7. 2023 pro zavedení "povinného BIMu" pro nadlimitní veřejné zakázky v podobě zákona o BIM, a naopak termín pro zavedení digitálního stavebního řízení byl posunut na 1. 1. 2024. Zda budou tyto termíny dodrženy, je ale ve hvězdách (tedy ani to není nic nového – a tím pádem asi nikoho nepřekvapí, pokud se za rok opět dozvíme, jak se vše opět posouvá).
- Připravovaná BIM legislativa a BIM standardy byly taky tématem mé přednášky v rámci výročního setkání uživatelů Archicadu Archidays 2022. Tato jihlavská taškařice se po dvou letech opět vrátila z virtuálního do fyzického světa, a tak jsem nemohl odmítnout jistou míru nepohodlí spojenou s nutností zorientovat se v této neveselé problematice českého BIMu. Pokud jste na Archidays chyběli, můžete si můj příspěvek pustit alespoň v trochu rozšířené verzi na youtube.
- Má aktivita, na níž se spolupodílím už od začátku roku, a stála mě už obrovské množství úsilí a času, bohužel stále musí zůstat tajná. Mohu snad ale poodhalit, že s týmem báječných lidí z prostředí českého BIMu jsme nachystali něco hodně zajímavého. Vše je už nějaký ten pátek hotovo, netrpělivě čekáme na poslední formální kroky před spuštěním – a naznačím i to, že se to bude týkat jisté záležitosti pod hlavičkou buildingSMART. Tak snad o tom budu moci napsat něco více příště nebo třeba v nějakém mimořádném letním newsletteru. 😉